První čtvrtina české extraligy je
za námi, v brankách jsme měli možnost vidět řadu brankářů s různou
výkonností. Mnoho lidí se při hodnocení brankářů podívá do statistik a
z nich si udělá úsudek. Zasvěcenější jistě vědí, že tak jednoduché to
není. My se v tomto příspěvku zaměříme právě na statistiky, půjdeme ovšem
trochu do hloubky.
Pokud bychom se řídili pouze
statistikami, jasně nejlépe by nám vycházel třinecký Šimon Hrubec – téměř 96 %
a necelý gól na zápas vypadá až nadlidsky. Za ním v závěsu karlovarský
Vladislav Habal – něco přes 94 % a necelé dvě branky na zápas, třetí je v současnosti
nejopěvovanější brankář extraligy, Pavel Francouz, necelých 94 % a opět zhruba
dvě branky na zápas. To jsou opravdu skvělá čísla, jenže...
Kdybychom chtěli brankáře hodnotit
jen podle úspěšnosti nebo gólového průměru, museli bychom být blázni. Na
brankářovo umění je třeba se podívat komplexněji, z více úhlů. Spočítejme
si například to, kolik vychází prvnímu Šimonu Hrubcovi střel na jedno utkání –
šlo na něj 220 střel a odchytal 562 minut, to znamená zhruba 23,5 střel na 60
minut. Kdo je znalý poměrů ví, že v běžném utkání jde na brankáře zhruba
25 až 30 střel. Přes 30 střel teprve
značí pro brankáře náročnější utkání. Co to tedy znamená? Obranná hra Třince je
na skvělé úrovni, na čemž se samozřejmě podílí i brankář. Šimon Hrubec ovšem
není v takové permanenci, aby mohl být označován za strůjce třineckých
úspěchů.
 |
| FOTO: www.hokej.idnes.cz |
Mnohem větší podíl na úspěchu
svých týmů mají podle mě další dva brankáři. Vladislav Habal odchytal 324
minut, ve kterých čelil 172 střelám, jeho průměr střel na 60 minut je tedy 31,9,
což vypovídá o náročnosti zápasů, ve kterých nastoupil. Těch bylo ale bohužel
jen 6.
 |
| FOTO: www.sport.cz |
Nejpozoruhodnější je tedy podle
mě výkon Pavla Francouze. Za 710 odchytaných minut čelil 348 střelám, to je
29,4 střel na 60 minut. To už se dá označit jako průměr zákroků, kdy má brankář
zásadnější podíl na úspěchu mužstva v utkáních.
 |
| FOTO: www.hokej-litvinov.cz |
Trocha triviálních počtů a hned
se nám ukáže, že ne každé procentuální vyjádření má stejnou váhu.
Z dostupných čísel už vůbec nevidíme, jak byly náročné situace, po kterých
zákrok následoval - například kolik se v daném čísle skrývá pokrytých
samostatných nájezdů nebo přečíslení. Jinak se také chytají střely
z mezikruží a jinak střely od modré čáry. Navíc i přes veškerou kontrolu
si dovolím stále pochybovat o počtech zákroků, které jsou na některých zimních
stadionech připisovány (i jeden jediný (ne)připsaný zákrok v každém utkání
může v procentuální úspěšnosti brankáře vyzdvihnout či zatratit).
K čemu tedy ty statistiky
vlastně jsou? Jistě určitá váha se jim připsat dá. Rozdíl je mezi brankářem,
který má v dlouhodobé statistice 85 % a tím, který má 95 %, ovšem při
rozdílech + nebo – 2 % je hodnocení podle úspěšnosti diskutabilní.
A co vy? Sledujete také svoje a
cizí statistiky a vyvozujete z nich nějaké závěry? V některém
z dalších příspěvků se od statistik oprostíme a podíváme se i na brankáře ostatních týmů a zhodnotíme u nich jiná
kritéria.
