V poslední době je nám v Goalie Service často kladena otázka, jak by
vlastně měl vypadat moderní trénink hokejového brankáře. Musím říci, že odpověď
nelze vtěsnat do jednoho blogového článku, ba co víc ani do jedné knihy běžného
rozsahu, proto jsem se rozhodl představit určitý náhled do problematiky
tréninku brankáře v seriálu článků, které budu postupně zveřejňovat.
První díl věnuji rozdělení, co je vlastně všechno možné
trénovat a na jaké úrovni. Pokud se chce někdo pouštět do trénování brankařů,
musí si předně uvědomit, že se jedná o post v ledním hokeji specifický.
Brankář jako jediný z týmu bývá po celou dobu na hřišti, má odlišnou
výzbroj a výstroj než hráči v poli a jsou na něj během hry kladeny jiné
fyzické i psychické požadavky. Jelikož bohužel často bývá opomíjen i
v týmové taktice, mohli bychom brankáře v ledním hokeji označit za
individuálního sportovce v kolektivním sportu. Právě tento aspekt se poté
musí promítnout ve stavbě tréninku.
Rozdíly v jednotlivých věkových kategoriích
Zásadním tématem nejen u tréninku brankářů je rozdílnost
tréninkového zaměření u dětí, adolescentů a dospělých. Zatímco u dětských
brankářů preferujeme trénink techniky, od dorostového věku na nejvyšší úrovni
počítáme se zvládnutím všech technických dovedností a přecházíme
k tréninku detailů a taktického jednání. V dospělosti se již zabýváme
pouze detaily a nácvikem nově
vzniklých technik.
Co se pohybových schopností týče, u dětí je trénink zaměřen
směrem k rychlosti, koordinaci a flexibilitě, od dorostového věku
zapojujeme výrazněji trénink síly, případně určitého druhu vytrvalosti (více o
pohybových schopnostech se zaměřením na brankáře v následujících
článcích).
Pokud se budeme zabývat tréninkem na různých úrovních, je
třeba zmínit, že i z průměrného brankáře v dospělé kategorii, lze
intenzivním a uvědomělým působením trenéra brankářů vyrobit brankáře
špičkového.V takovém případě je ovšem třeba věnovat tréninku opravdu mnoho času
a píle, trenér navíc musí vědět, jakým způsobem s brankářem pracovat.
V mladším věku velmi záleží na vůli a předpokladech, které brankář má.
V některých kategoriích jsou vidět při intenzivním tréninku někdy až
neuvěřitelně rychlé pokroky (opět později popíšu proč).
Rozdíly v klubových a soukromých trénincích
Pokud se vydáte na některý soukromý trénink, je třeba si
ujasnit, co od toho vlastně očekáváte. Chcete trénink kondice nebo chcete
vylepšit svou techniku? V jednom dobře postaveném tréninku můžete mít
obojí, ovšem uvědomte si, že trénink kondice není u dětí prioritní. Proto u
dětí doporučuji tréninky zaměřené na techniku bruslení a chytání. Nečekejte
tedy, že malý brankář bude odcházet z tréninku fyzicky vyřízený. Naopak
psychická zátěž při plném soustředění na technický trénink je značná, takže
únava v této sféře je žádoucí. Rovněž u starších brankářů, pokud se
nejedná o celý tréninkový program, bych se přikláněl v soukromých
trénincích k zaměření na techniku, zde je místo na odstraňování zlozvyků a
těch nejmenších chyb, na což většinou v klubu nebývá prostor.
Při klubových trénincích je rozhodující, zda-li klub
disponuje trenérem, v lepším případě trenéry brankářů. Pokud tomu tak je,
měl by mít trenér určitou vizi a pracovat s brankáři koncepčně. Zde se
potom otevírá prostor pro komplexní trénink, který by měl být v dnešní
době standardem.
A teď je ten pravý čas, abyste věnovali chvilku rekapitulaci
svých dosavadních tréninků, trenérů a svého přístupu vůbec. Jak se pracuje
s brankáři v klubu a kolik času věnujete tréninku mimo klub?
