Tak jako celý hokej jde nezadržitelně vpřed a hra se mění, i
výstroj a výzbroj brankáře se vyvíjí. V tom, v čem chytali brankáři
před 20 lety, se dnes již většinou nedá, nebo dokonce nesmí chytat. Dnes se
podíváme na téma: Jaká je vlastně správná velikost betonů? Pro začátek se ale
pojďme podívat na vývoj těchto zásadních brankářských chráničů.
Za praotce dnešních betonů můžeme považovat model Aeroflex,
který v 80. letech přinesl na trh Jim Lawson. Jako první v NHL se
v těchto betonech objevil Reggie
Lemelin. Jednalo se o vůbec první modely ze syntetických materiálů, nikoliv
z kůže. Zajímavé je, že dlouhou dobu ještě tuto konstrukci betonů převyšovala
klasická „buřtová“ konstrukce. Vše se změnilo až příchodem modelu Vaughn
Velocity, které se objevily v roce 1998. K této dnes již klasické
konstrukci se později přidala konstrukce nejtvrdších deskových betonů, kterou
bychom ale nedoporučovali ani největšímu nepříteli.
 |
| Reggie Lemelin v revolučních Aeroflexech FOTO: sportsworld-usa.com |
A nyní již pojďme k oné velikosti betonů –
z novodobé éry si můžeme pamatovat různé trendy a vše se odvíjí od stylu,
který daný brankář preferoval. V 90. letech dozníval stand-up style a s
ním i menší velikost betonů, tedy nad kolena (viz. foto Tommyho Söderströma). Rozklek jako univerzální zákrok
vtrhnul do celého hokejového světa a betony začaly nabírat na výšce. Extrému
potom dosáhly s příchodem blokačního stylu, kdy brankář přestal chytat a
spíše blokoval střely. I brankáři s menším rozsahem v kloubech chtěli
zavřít tzv. five-hole, proto dodnes můžeme vidět brankáře malého vzrůstu
s betony po pas. Těžko říct, kam by to až vedlo, kdyby v NHL
nevzniklo pravidlo o výšce betonů poměrově k výšce postavy, což mělo
přinést více branek v sítích maskovaných mužů. Světe div se, nic takového
se nekonalo – brankáři si vzpomněli, že se ve výstroji dá i pohybovat a
bruslit. Začali vzpomínat na zapomenuté zákroky jako polorozklek či skluz a
hokej začal být zase pestřejší. Jen těch vstřelených branek je stále stejně,
ne-li méně…
 |
| Tommy Söderström a jeho "holení chrániče" FOTO: goaliesarchive.com |
 |
| Roman Turek v betonech Vaughn Velocity FOTO: nhl.com |
Jaké je tedy doporučení ke vhodné výšce betonů? Zapomeňte na
vysoké betony po pas. Ani velikost k tříslům, kterou často doporučují
prodejci, není vhodná. Vybírejte betony tak, aby koleno bylo přesně uprostřed slidovací
kolíbky a beton sahal cca do poloviny až dvou třetin stehenní kosti (myšleno s bruslemi).
Pokud budete mít pocit, že nezavřete dobře rozklek, budete muset více trénovat,
případně se naučit jiný zákrok – ne všem je perfektní rozklek z hůry dán.
U dětí je správná velikost ještě důležitější. Nekupujte
betony velikosti „do toho doroste“. Ve větších betonech dítě získá špatné
návyky - bude špatně bruslit, bude často v záklonu, což způsobí
v rozkleku nadzvedávání chráničů, rukavice bude schovávat za betony,
případně je o ně opírat. Betony se budou často překrývat nebo dokonce
zachytávat o sebe. Příliš vysokými betony tedy dítěti od inkasování gólů mezi
nohy nepomůžeme, spíše naopak.
 |
| Carey Price svou výškou betonů může inspirovat FOTO: hokej.idnes.cz |
 |
| U Josefa Kořenáře betonu nad kolenem po přechodu na NHL rozměry znatelně ubylo... |
Pokud stále nevěříte, zkuste se pobavit s nějakým
profesionálem, který musel výšku betonů zredukovat – většina z nich vám
potvrdí, že s novými rozměry se jim lépe pohybuje a kotoučů, které projdou
mezi nohama, nepřibývá.
